O nás
Bobří zahrada je přírodní zahrada v centru města Hranic, kde již několik let probíhají skautské schůzky a postupně se vytváří zázemí v přírodě. Objevily jsme toto místo v centru města, ale přesto v zeleni, pro budování naší lesní školky Bobří zaHRAda. Chceme být s dětmi venku, nechat je růst s přírodou tak, aby se v přírodě cítily stejně dobře jako "doma." Snažíme se rozšířit možnosti předškolního vzdělání v Hranicích. Základním principem je respektující přístup k dětem, k jejich jedinečnosti. Průvodce připravuje program, který přirozeně navazuje na roční období.
Zázemí
Naše celoroční zázemí tvoří rozlehlá zahrada s jurtou, která je spojená s terasou. Zahrada je pro děti bezpečným prostorem pro svobodnou hru, prostor pro kreativitu a objevování. Na zahradě jsou dětské prvky- Bobří hrad s pískovištěm, houpačky, blátivá kuchyňka. Máme prostor pro pěstování -okrasné i jedlé záhony , ovocné stromy a keře, které děti lákají k mlsání. Staráme se s dětmi v zahradě také o šest morčat.
Co nabízíme
- Předškolní vzdělávání pro děti od 3let téměř za každého počasí venku v menší skupině dětí.
- Jsme tu pro děti každé úterý, středu, čtvrtek a pátek od 7:30 - 15:00 hod.
- Program je připravován tak, aby byl zodpovědný a bezpečný s ohledem na všestranný rozvoj dětí a respektoval roční období, svátky a tradice
Průvodce
O skupinu dětí se starají minimálně dva pracovníci - hlavní průvodce + asistent. Při práci s dětmi uplatňujeme pedagogické zásady " Respektovat a být respektován", ekologické výchovy, volné hry a intuice. Vždy jeden pracovník lesního klubu má kurz První pomoci a pracovníci se dále vzdělávají a pracují na svém osobním rozvoji.
Našim cílem je umožnit dětem sebepoznání a rozvíjet jejich přirozenou motivaci. Vztah dětí a průvodce je založený na přátelském, respektujícím přístupu a myšlenka školky vychází z komunitního přístupu, tedy výlety a další aktivity jsou otevřeny pro všechny rodiče.
Radka Otáhalová
Když jsem byla malá, moje maminka byla paní učitelka ve školce. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych i já jako dospělá mohla pracovat s dětmi. Mým snem bylo cestování po světě, objevování nových zemí a světadílů. Tuhle touhu jsem si přece jen trošku naplnila, když jsem po studiích vycestovala jako au-pair do Anglie (ha - děti poprvé), nebo ročním studijním pobytem čínské filologie v Pekingu a následně ještě dlouhodobým pobytem v anglickém Bradfordu, kde jsem získala místo chůvy ve školce (děti podruhé). Práce mě oslovila natolik, že jsem se rozhodla získat kvalifikaci pro učitele MŠ (děti potřetí). A najednou byl můj směr jasný - budu přece jen paní učitelka ve školce.
Životní cesty jsou ale nevyzpytatelné a nakonec mě z ciziny přivedly zpět do rodných Hranic, kde jsem se zapojila do rozbíhajícího se projektu dopoledních programů pro rodiče s dětmi. V něm jsem viděla smysl a zalíbil se mi natolik, že když to vypadalo na jeho ukončení, rozhodla jsem se do něj vložit svou energii a projekt udržet při životě. Dnes je známý jako Montík - klubík pro rodiče s dětmi a už 6 let si v něm týden co týden s kolegyní hrajeme a rozvíjíme potenciál dětí ve věku 1 - 3 roky. Snažíme se činnosti obohatit o prvky Montessori, ale také o prožitkové vzdělávání a individuální přístup.
Protože jsem člověk, který se nevyhýbá novým výzvám, moc ráda jsem kývla na nabídku svých dvou kamarádek, které se rozhodly založit v Hranicích lesní klub. Přírodu vnímám jako prostor, který mě nabíjí, uklidňuje, motivuje, učí a inspiruje. Líbí se mi přirozený způsob učení - rukama a v pohybu. Myslím si, že příroda je ta nejlepší "3D-učebna", která nám přináší spoustu nových podnětů, které si můžeme prohlédnout, poslechnout, osahat, očichat nebo i ochutnat.
Volný čas nejraději trávím se svou rodinou - dvěma báječnými slečnami - teenagerkami a skvělým manželem. Když to jde, sbalíme baťůžky a vyrážíme ven (musím přiznat, že někdy to chce řádnou dávku motivace ). Mám moc ráda všechna roční období, vůni lesa, hlíny, květin, trávy... Líbí se mi, že jedno místo nikdy nezůstává stejné. Vše je v přírodě v pohybu, ale přitom v moudrém souladu. Takže jsem vlastně stále na cestě a můžu objevovat nové světy .
Jana Kalábová
Studovala jsem speciální pedagogiku hned na třech univerzitách, až jsem se úplně našla v logopedii. Ta mě provází zájmově i pracovně dodnes. Ve své praxi vidím, jak je přirozený pohyb zásadní pro zdravý vývoj dítěte. Lesní pedagogika mi tedy dává maximální smysl pro šťastné dospívání i přirozené učení. Mám ráda individuální přístup k dětem a učím se respektovat jedinečnost každého z nás.
Dlouhou dobu jsem pomáhala organizovat tábory pro děti se zdravotním znevýhodněním, získávala zkušenosti cestováním, pobytem v zahraničí. Těším se, že se ještě podívám na Island, tentokrát už s celou rodinnou výpravou.
Marcela Čadrová
Vystudovala jsem sociální práci se zdravotnickým profilem a pracovala s lidmi se zdravotním znevýhodněním. Na rodičovské dovolené se mi zalíbilo objevovat s dětmi svět z jejich perspektivy a učit se od nich a ráda bych v tomto pokračovala dál s dětmi v lesní školce. V rámci projektu bych dětem chtěla vytvořit místo, kde se budou v bezpečném a inspirujícím prostředí rozvíjet a učit s respektem k jejich individualitě. Zároveň ale i místo, kde se naučí vše co potřebují v rámci obsahu a cílů předškolního vzdělávání přirozenou formou.
Mám od malička ráda jakýkoli pohyb, i když poslední dobou je to nejčastěji jóga. Odpočinkem je pro mě taky zahrada a pěstování čehokoli, na které určitě dojde i v rámci našeho lesního klubu Bobří zaHRAda.
Alena Pavelková
Pocházím z Kelče, kde jsem začala ve svých osmi letech chodit do skautu. O té doby, ale i zásluhou mého tatínka myslivce, jsem se začala více zajímat o přírodu. V 15 letech jsem se dostala na střední lesnickou školu, kde jsem se hodně věnovala lesní pedagogice. Po střední škole jsem se dostala na vysokou školu, kde jsem studovala krajinné inženýrství a poté ještě obor učitelství odborných předmětů. Prostě jsem se chtěla vrátit na SLŠ Hranice. A to se povedlo😉, ale jen na chvíli.
Nyní jsem maminka tří dětí a bydlím v Jindřichově u Hranic v rodinném domě. Kde chováme včely, ovce, prasata a absolutní relax je moje zahrádka a skleník 😀. Moc se těším na práci v Lesním klubu, kde se mi skaut, lesnictví i lesní pedagogika bude prolínat.
Pavla Mlnaříková
Vystudovala jsem rekreologii na Fakultě tělesné kultury v Olomouci. Při studiu jsem získala zkušenosti v odvětví zážitkové pedagogiky, na táborech jsem pracovala s dětmi jako oddílový vedoucí, v rámci programu Erasmus jsem rok studovala tělesnou výchovu ve Francii. Po škole jsem se ovšem vydala jiným směrem a zabývala jsem se personalistikou. Po narození synů jsem se k volnočasovým aktivitám vrátila a začala jsem cvičit s dětmi. V Baby cvičení se snažíme u dětíbudovat pozitivní vztah k pohybu, rozvíjet hrubou i jemnou motoriku a podporovat správnépohybové návyky. Myslím si, že pohyb by měl být nedílnou součástí našich životů a jsem ráda, že v lesní školce ho máme všichni dostatek. Od malička sportuju, mám ráda přírodu a tak i se syny trávíme hodně času venku za každého počasí. Proto pro nás byla lesní školka jasná volba. A takto jsem se k Bobří zaHRAdě dostala já - nejdřív jako rodič a teď i jako průvodce.